Chorvatsko - historická města
PulaPula leží přesně na špici Istrijského poloostrova. V Pule žije asi 60 000 obyvatel a je to největší město na Istrii. Pula se rozkládá na jihovýchodním okraji skoro 5 kilometrů dlouhé zátoky se 700 metrů širokým ústím, které umožňuje přístup do dobře chráněného přístavu i velkým zámořským lodím. Právě díky této vynikající poloze se z Puly časem stalo hospodářské, politické a kulturní centrum celého severozápadního Chorvatska. Pula je nejstarším městem na pobřeží východního Jadranu. Poprvé se o Pule zmiňují již staří řečtí dějepisci Kalimachos a Lykoforón, podle kterých se na jejím založení podíleli i proslulí Argonauté. Archeologické nálezy dokládají nepřetržité osídlení tohoto místa během posledních 3000 let. V 1. století př. n. l. Pulu opevnili příslušníci ilyrského kmene Histrů, kteří Pulu používali jako přístav. Význam města výrazně vzrostl během 1. století n. l., kdy se Římanům podařilo definitivně zlomit odpor Histrů a podrobit si celý poloostrov. Díky svému postavení správního centra v Pule vyrostly takové stavby jako vítězné oblouky, divadlo a aréna, fórum a chrámy. Pula byla významným kulturním a hospodářským centrem na trase mezi Aquileiou a Blízkým východem, ze kterého se křesťanství brzy rozšířilo po celé Istrii. V roce 425 se Pula stala sídlem biskupa. V 6. století v této oblasti nabyla velké moci Konstantinopolis a začala doba velké výstavby kostelů a klášterů. V roce 1331 byla Pule násilně vnucena ochrana Benátek, které tak chtěly získat protiváhu k aquilejskému patriarchátu. Po vídeňském kongresu v roce 1815, podle kterého Istrie připadla Rakousku, se postavení Puly prakticky nijak nezměnilo. K velkým změnám došlo až po roce 1848, kdy si Rakušané konečně uvědomili strategický význam města a rozhodli se zde vybudovat válečný přístav. V roce 1853 se Pula stala nejdůležitějším přístavem habsburské monarchie. Rakušané zde postavili doslova nové město, proto tady byl také velký příliv obyvatel a jejich počet vzrostl na konci 19. století na 40 000.
Nejvýznamnější památkou v Pule je amfiteátr, který pochází z dob starého Říma. Amfiteátr byl postaven za císaře Augusta a rozšířen za císaře Vespasiána. Do jeho hlediště se vešlo 23 000 diváků. Aréna měla rozměry 133 x 105 metrů. Gladiátorské hry se tu konaly až do roku 404, pak byly zakázány a aréna sloužila jako tržiště. Ještě později si z ní Benátčané udělali kamenolom. Dokonce se Benátský senát dohadoval o tom, zda se nemá amfiteátr zbourat, ale v roce 1583 se tento plán zamítl. Dnes se zde koná Pulský operní festival.
Katedrála byla postavena v roce 1640 na základech několika kostelů. První kostel tady vznikl již ve 4. století. Ze starších staveb se v katedrále dochovaly podlahové mozaiky z přelomu 5. a 6. století a římský sarkofág ze 3. století. Zvonice katedrály byla postavena z kamenů amfiteátru.
V oblasti dnešního Trgu Republiky se nacházelo v dobách antiky římské fórum. Vedle radnice stojí dobře dochovaný antický chrám Augustov hram. V průčelí má šest sloupů.
Vítězný oblouk Slavoluk obitelji Sergi byl postaven v letech 29 – 27 př. n. l. na počest Sergia Lepida, Gaia Lucia Sergia a Gnaea Sergia. Všichni tři členové římské rodiny sice zastávali vysoké vojenské i civilní úřady, ale přesto nelze tuto stavbu považovat za triumfální oblouk v pravém slova smyslu, protože toto privilegium bylo vyhrazeno pouze císařům, ale za jakýsi památník. Vedle Vítězného oblouku stojí další brána – Herkulova vrata. Byla postavena v 1. století. Vedle Archeologického muzea stojí další brána – Dvojna vrata ze 2. století a jsou zde i zbytky městských hradeb.
