Chorvatsko - informace
Chorvatsko je jedním z nejmladších států a žije v něm o něco více než 4,8 miliónů obyvatel. Největšími městy Chorvatska jsou Záhřeb (900 000 obyvatel), Split (190 000), Rijeka (170 000) a Osijek (110 000). Nejdůležitějším přístavem Chorvatska je Rijeka. Nejhustěji zalidněné jsou přímořské oblasti Chorvatska a panonský region. Rozloha Chorvatska je 6 538 km2 na pevnině a dalších téměř 32 000 km2 patří přilehlému moři. Pobřeží Jaderského moře Chorvatska je 1 777 kilometrů dlouhé. Délka pobřeží Chorvatska spolu s ostrovy je 5 789 km. U pobřeží Chorvatska je 1 185 ostrůvků, ostrovů a útesů v moři. Za skutečné ostrovy se považují jen izolované části pevniny, jejichž pobřeží je delší než 10 kilometrů a takových bychom napočítali jen 69. Největším ostrovem Chorvatska je Krk s plochou 410 km2 a Cres s plochou 406 km2. Nejvyšším ostrovem Chorvatska je Brač s horou Vidova gora (778 m n. m.). Jenom 67 ostrovů Chorvatska je obydleno. Nejdelší řekou Chorvatska je Sáva, délka toku v Chorvatsku měří 562 kilometrů. Nejvyšším vrcholem Chorvatska je Dinara (1831 m n. m.). Chorvatsko sousedí se Slovinskem, Maďarskem, Bosnou i Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem. Klima Chorvatska je většinou kontinentální, průměrné letní teploty se pohybují v rozmezí mezi 23 – 26°C, v zimě mezi 0 – 2°C. Nejvíce srážek spadne v Chorvatsku v pohořích ležících podél pobřeží, až 3 000 mm za rok.
Kvůli různorodému podnebí má Chorvatsko i rozdílnou vegetační pokrývku. Lesy pokrývají kolem 36% území. Na severu, v kontinentálních nížinách převládají lesy lužního dubu. Lesostepi v dolním Podráví a v Baranji jsou z velké části vymýceny a přeměněny na pole. V horském pásu kontinentální části jsou nejrozšířenější dubové lesy a obyčejný habr. Jižní část Dinárského pohoří, oblast podél Jadranského moře a ostrovy mají substředozemní a středozemní vegetaci. V jaderské oblasti se daří mediteránní vegetaci s cypřiši, cedry, olivovníky, piniemi a agávemi. V Chorvatsku roste přes 4 000 druhů rostlin, z toho téměř 1 000 endemických druhů, tedy druhů které se nevyskytují nikde jinde na světě! Původní porost tvořily lesy stále zelených stromů, především dubů cesmínovitých, které se v dnešní době vyskytují velice vzácně. Dnes zde převládá macchie, stále zelený porost, kde voní šalvěj, rozmarýn a tymián. Dále se zde vyskytují borovice hvězdovitá, borovice halabská a vzácněji pinie. Najdeme zde samozřejmě i různé druhy oleandrů, juku, agáve, cypřiše, myrtu, lány levandule, na pobřežních promenádách i palmy. Zmínka však musí být i o olivovnících, fíkovnících, moruši, jedlém kaštanu a nekonečných vinohradech.
Typickou zvířenou pobřežních oblastí jsou ještěrky a želvy. Ve vyšších horských polohách se vyskytuje medvěd, vlk, divoká kočka, orel a sup. V krasových jeskyních žije slepý macarát jeskynní.
Nejčlenitější ostrovní skupina Mediteránu, jedno z nejčistších moří ve Středozemí, nejrozsáhlejší evropské krasové území,
vlast četných živočišných a rostlinných druhů, z nichž některé patří k nejvzácnějším v Evropě...
to všechno je Chorvatsko. Osm národních parků, mnoho chráněných rezervací a přírodních parků, chráněných
rostlinných a živočišných druhů, jsou ukazatelem nejnázornějšího přírodního dědictví Chorvatska. Chráněná území
v Chorvatsku zabírají 9,2% z celkové rozlohy státu a asi 1% rozlohy teritoriálních vod. V současnosti je v zemi
osm národních parků a deset přírodních parků. Čtyři národní parky se nacházejí v pobřežním pásmu – Brijuni, Krka, Kornati a Mljet,
čtyři v horských oblastech – Risnjak, Plitvická jezera, Paklenica a Severní Velebit.
Na pomezí Slovinska a Chorvatska nedaleko Istrijského poloostrova začíná krasová krajina, která se táhne podél
celého pobřeží až do nejjižnější části Černé Hory a pokračuje dále do Albánie. Kras pokrývá nejen oblast
Istrijského poloostrova a k Chorvatské republice patřící dalmatské pobřeží, ale zasahuje také na ostrovy při
pobřeží.
Chorvatská ústava byla přijata v roce 1990 a mezinárodního uznání se zemi dostalo na začátku roku 1992. Je to země s parlamentní demokracií. Hlavou státu je prezident, volený na pětileté funkční období přímou volbou. Legislativním orgánem je dvoukomorový parlament – Sabor. Chorvatsko patří k zemím s nejnižší inflací, navzdory těžkým okolnostem, kterými procházelo.
