Chorvatsko - historie

Od Ilyrů k Římanům

Chorvatsko - Zadar Podobně jako do Istrie přicházely v letech 1200 – 800 př. n. l. jednotlivé vlny ilyrských kmenů i do zdejší pobřežní oblasti. V severní části Jadranského pobřeží se usazovali Histrové a Liburnové, na jihu zase Dalmaté, podle nichž dostala Dalmácie své jméno. Teprve někdy od 6. století př. n. l. začali Dalmaté a Liburnové sestupovat blíž k moři na poloostrovy a ostrovy, kde zakládali první města, čímž si vytvořili výborné podmínky pro pozdější rozvoj obchodu. V 5. století př. n. l. se v těchto končinách při cestách za novými trhy a zbožím objevili první řečtí obchodníci. Jejich příchod pomohl výraznému oživení obchodu na celém Jadranském pobřeží. Řekové se nespokojovali jen s pouhým obchodováním, ale podle svého zvyku tu začali zakládat i kolonie, z nichž k nejvýznamnějším patřila kolonie Vis. Po prvních obchodních základnách na ostrovech následovaly další pobočky na pevnině, např. v Trogiru, Aspalathu (Splitu) nebo Epidauru (Cavtatu). Ve 3. století se řečtí kolonisté museli obrátit s žádostí o pomoc na Římany. Řím, který si právě začínal zvykat na postavení světové velmoci, měl mimořádný zájem o získání kontroly nad celou oblastí Jaderského moře. Díky stále rostoucí vojenské angažovanosti Římané záhy ovládli celé Jadranské pobřeží i s ostrovy. Ke konečnému podrobení Ilyrů došlo až v roce 33 př. n. l., kdy se Římanům po šesti válečných taženích podařilo uzavřít vítězný mír. Římské panství se pro Dalmácii stalo dobou velkého rozkvětu. Římané převzali skoro všechny řecké osady, ze kterých vybudovali municipie spravované vojenskými orgány. Souběžně s obrannou politikou a účinnou správou vyvíjel Řím obrovské úsilí i při budování dobře fungující infrastruktury. Jejím základem se stala komunikace, po které sem římské vojenské oddíly dorazily z Istrie, dále pokračovala přes Salonu, hlavní město ilyrské provincie ve střední Dalmácii, pak do vnitrozemí a odtud dále na jih.

Stěhování národů

Po smrti císaře Theodosia došlo v roce 395 k rozdělení říše mezi jeho dva syny a Dalmácie se nejdříve stala součástí říše západořímské. V polovině 5. století se Dalmácie stala jednou z provincií východořímské říše, a tím také došlo k odtržení pobřeží se stále ještě výstavnými městy od jejich dosavadního zázemí – to dostali Ostrogótové pro založení vlastního státu odměnou za to, že uznali byzantské panství. Obnovení římské říše Justiniánem Velikým, nejvýznamnějším panovníkem raného období Byzance, přineslo dalmatskému pobřeží díky uvolnění námořního obchodu nový hospodářský vzestup, ten však měl bohužel jen krátké trvání. V roce 527, právě v době Justiniánova nástupu na trůn, dorazil předvoj slovanských kmenů na hranice byzantské říše. V roce 545 došli Slované do Thrákie, v letech 547 až 548 překročili Carsus (Kras), prošli Dalmácií a dorazili k Durazzu (v Albánii). V průběhu 7. století se Slované rozšířili po celém Balkánském poloostrově a pronikli až na Peloponés. Byzantská říše proti tomu byla prakticky bezmocná.

Historie Chorvatska v dobách středověku...

Historie Chorvatska v dobách novověku...